Dětí s lehkým mentálním postižením jsou v celé společnosti zhruba tři procenta. V Česku ale dostává tuto diagnózu každé páté romské dítě. A Kutná Hora není výjimkou. I zde končí na speciální škole děti, které by zvládly i běžnou výuku. Právě to by měl změnit nový projekt organizací Eduzměna a Prostor plus. Představen byl minulý týden v kutnohorské knihovně.
„Většině aktérů to vyhovuje, včetně některých romských rodičů,“ vysvětluje příčinu Lenka Hečková, manažerka ze Society for All (SOFA). Mnozí rodiče jsou podle ní rádi, že jejich děti nemají moc romských spolužáků ve škole, a někteří učitelé vítají „snazší“ práci. Ve speciálních školách jsou rádi, že mají dostatek dětí. A ve finále jsou mnohdy rádi i samotní romští rodiče, protože ve speciálních školách, kde v některých případech v Česku tvoří romské děti většinu žáků, se děti spíš nesetkají s předsudky a obecně je jejich cesta za vzděláním pro žáky i rodiče jednodušší. Ne však výběr dalšího vzdělávání a pozdější uchycení na trhu práce, nehledě na omezení, která z méně podnětného vzdělání plynou i v soukromém životě. Situaci nahrává také způsob posuzování školní zralosti a intelektu ve školských poradenských zařízeních, které příliš nezohledňuje socioekonomické zázemí dětí. „Zjednodušeně řečeno, to, že dítě nepozná barvy a tvary, může mít příčiny čistě v tom, že ho to doma nikdo neučil, a nikoliv v jeho mentálních schopnostech,“ shrnuje Hečková.
Problémem je i segregace romských dětí na jednotlivé základní školy, což se v Kutné Hoře dříve týkalo například ZŠ Kamenná stezka. Změnou spádovosti, zavedením programu Začít spolu a dalšími kroky se zde nicméně tento trend podařilo zastavit.
Téma dlouhodobě řeší široká paleta služeb v regionu. Nově má pomoci i projekt nazvaný Romové Romům (Rom Romeha), který v lednu za podpory Operačního programu zaměstnanost z MPSV spustila zmiňovaná dvojice organizací.
Dvě romské terénní pracovnice mají nyní dva roky na to, aby podpořily romskou komunitu k zápisům svých dětí do běžných škol a školek. Součástí je i spolupráce s dalšími aktéry – samotnými školami a místními sociálními službami. „Cílem je podnítit vnitřní motivaci romských rodičů, aby viděli ve vzdělávání smysl a uvědomovali si jeho vliv na budoucnost svých dětí,“ říká Monika Seifertová, koordinátorka pro rovné příležitosti v Eduzměně Kutnohorsko. „Tím, že v projektu pracují přímo Romové, je posilován leadership uvnitř komunity,“ dodává.
Inspirací je dobrá praxe organizace Awen Amenca, které se v Ostravě-Porubě takto podařilo jednu původně převážně romskou školu desegregovat a dále průběžně nasměrovat stovky romských dětí do hlavního vzdělávacího proudu.
Snahu o přínos většího začleňování romských dětí ocenil na setkání v kutnohorské knihovně i starosta města Lukáš Seifert. V závěru akce, které se zúčastnili i další zástupci města Kutná Hora, škol z našeho regionu, včetně školských poradenských pracovišť, týmů duševního zdraví, sociálních služeb a spolupracujících organizací v rámci ORP, se rozjela živá diskuse. „Když vidím, kolik se nás tu sešlo, myslím, že ten potenciál pro posouvání věcí tu je,“ řekla jejím závěrem Alžběta Brychtová, ředitelka Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Archa.
Lucie Römer
autorka textu
