Tomuto oznámení předcházela roční přípravná fáze. Během ní jsme nejprve vytipovali 8 nejvhodnějších regionů z celého Česka. Snahou bylo vybrat regiony s průměrnými hodnotami, především v oblasti vzdělávacích výsledků žáků a studentů ve srovnávacích testech i vypozorovaných během inspekční činnosti a demografických ukazatelů nezaměstnanosti a rozvodovosti. Kritérium průměrnosti Nadačnímu fondu Eduzměna následně umožní lepší přenositelnost projektu do dalších regionů Česka.
Původní okruh osmi regionů jsme postupně zúžili na tři kandidáty: kromě Kutnohorska ještě Přešticko a Semilsko. A na základě série setkání v regionech jsme se pak rozhodli projekt uskutečnit na Kutnohorsku.
V rámci projektu Eduzměny na Kutnohorsku uskutečníme pětiletý pilotní projekt. Společně s partnery z regionu zde vyzkoušíme ověřené vzdělávací postupy a aktivity, budeme hledat cesty, jak docílit zlepšení v oblasti vzdělávání, a vše vyhodnocovat. Cílem Nadačního fondu Eduzměna je model následně rozšířit do dalších regionů tak, aby v roce 2030 byl na 20 % území Česka. Právě 20 % území je totiž bod zlomu, kdy se novinka trvale uchytí a stává se středním proudem.
Finální podobu projektu Eduzměny vytvoříme ve spolupráci s lidmi z regionu tak, aby co nejvíce uspokojoval jejich potřeby. Rádi bychom, aby se zapojilo všech 51 mateřských, základních a středních škol v regionu.
I proto se Místní akční skupina Lípa pro venkov stala regionálním partnerem Eduzměny Kutnohorsko. MAS Lípa pro venkov nyní realizuje dva projekty zaměřené na vzdělávání. Jednak Místní akční plán (MAP) a vedle něj projekt Eduzměna. Ty se navzájem doplňují a jsou již nyní úzce provázané, a to nejen tematicky, ale také personálně. Manažerka a koordinátorka MAP Kamila Drtilová zároveň působí jako regionální manažerka Eduzměny, členové pracovních skupin MAP se nově zapojují do pracovních skupin projektu Eduzměna.
Nadační fond Eduzměna nicméně dále spolupracuje také se zkušebními regiony, které se podílely již na přípravě modelu v předchozí fázi a mají zájem o spolupráci a čerpání možné podpory. Nejužší spolupráce je s regiony Semilsko (prostřednictvím vedení města Semily), Přešticko (MAS Activios) a následně s ORP Hlučínsko, Jihlavsko a Novoborsko.
Pro Kutnohorsko rozhodlo zejména to, že jsme zde vnímali největší soulad s cíli Eduzměny a velký potenciál pro přenos získaného know-how. Líbila se nám také rozmanitost regionu. Důležité bylo i to, že se region sám rozhodl zlepšovat místní vzdělávací systém. Cítíme zde ochotu převzít zodpovědnost, chuť vést dialog a spolupracovat napříč všemi skupinami – vedením škol, zřizovateli, učiteli i rodiči.
Průběh projektu Eduzměny na Kutnohorsku bude sledovat a měřit nezisková organizace Schola Empirica, která se dlouhodobě zabývá vyhodnocováním inovativních vzdělávacích aktivit. Chceme si být jisti, že projekt bude probíhat úspěšně a mít možnost jej případně včas upravit.
Vyhodnocování bude vedeno ve dvou rovinách. V první se výzkum zacílí na měřitelné výsledky, tedy na to, aby bylo možné kvalitně doložit změnu, které chceme dosáhnout. Nejvyšší prioritou je přitom zlepšení u dětí, a to nejen jejich znalostí a dovedností, ale i toho, aby do školy chodily s větší chutí. Druhá rovina výzkumu se pak zaměří na samotný průběh projektu. Chceme porozumět, co (ne)funguje a proč.
První fáze zjišťování proběhne hned na začátku projektu, abychom se dozvěděli, jaký je počáteční stav. U dětí ve školce a na prvním stupni základních škol chceme sledovat socio-emoční dovednosti (např. komunikační schopnosti, empatii, chování v kolektivu apod.).
U dětí na druhém stupni základních škol zhodnotíme jejich čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost, jejich postoje a schopnost řešit problémy.
U středoškoláků nás zajímá čtenářská a matematická gramotnost a také schopnost vědeckého uvažování, dalším hodnotícím kritériem jsou výsledky u maturit a úspěšnost u přijímacích zkoušek na vysoké školy.
Učitelů a ředitelů se zeptáme na spokojenost s jejich prací.
Rodiče pak na jejich zapojení do dění ve škole.
Další fáze zjišťování budou následovat v průběhu projektu – sledovat budeme zlepšení jak u skupin žáků testovaných na počátku projektu (průřezová perspektiva), tak zlepšení u jednotlivých ročníků (dlouhodobá perspektiva).
